Antropologická biotypologie

Vymezení a popis

Antropologická biotypologie zjišťuje a zkoumá znaky, vlastnosti povahy a zdraví člověka. Diagnostikuje povahové vlastnosti, psychické a chorobné stavy organismu člověka. Stanovuje a vymezuje způsoby využití povahových vlastností, psychického a chorobného stavu organismu, jejich úpravu a léčbu.

Definice

Antropologická biotypologie je objektivní kriterická věda zabývající se povahou a zdravím člověka. Tyto aspekty vyhodnocuje pomocí souvislostí mezi znaky a vlastnostmi.

Předmět

Předmětem antropologické biotypologie je člověk, jakéhokoliv věku v průběhu života a za jakýchkoliv okolností.

Disciplína

Antropologické biotypologie nevytváří, ale hodnotí obecné zákonitosti a teorii změn v osobnosti člověka a jeho zdravotního stavu, ke kterým dochází v průběhu života. Vše na základě poznání, že podle znaků se dá zjistit nejen povaha člověka, ale i jeho současný psychický či fyzický stav, nemoc, kterou překonal, nebo kterou momentálně trpí.

Hraniční disciplínou antropologické biotypologie je pedagogika, psychologie a medicína.

Teoretická disciplína antropologické biotypologie je vysvětlení a poučení objektivními fakty, neboť vše má člověk rozvážit, rozhodnout, posoudit pouze rozumem (intelektem), a nedopustit žádné city, pocity, dojmy, neboť těmito nelze náležitě a správně hodnotit.

Aplikovaná disciplína antropologické biotypologie je výzkum, diagnostika a léčba.

Antropologická biotypologie nepreferuje žádnou ze svých více než 30 disciplín. Všechny disciplíny antropologické biotypologie poskytují možnosti náležitého kontrolního ověření. V praktickém životě si to může ověřit a zjistit dokonce každý laik tím způsobem, že se může zapojit do pátrání, zkoumání, průzkumu (explorace) s cílem vědeckou metodou ověřovat, získávat výsledné výstupy a výsledky.

Význam

Antropologickou biotypologicí na základě objektivně kriterických informací získaných pozorováním a vyhodnocováním znaků projevujících vlastnosti, lze získat absolutně přesné, validní údaje, které pomohou řešit stavy povahy, zdraví, nemoci společenských aktivit, sociálních kontaktů ve všech oblastech lidských zájmů a činností.

Vymezení širšího pojetí antropologické biotypologie

Antropologická biotypologie zjišťuje, zkoumá a vyhodnocuje záležitosti ve všech oblastech lidského života.

Vymezení užšího pojetí antropologické biotypologie

(1) Diagnostikuje všechny záležitosti lidské povahy.
(2) Stanovuje způsoby potřebných úprav např. i léčbu.

Metodologie

Věda antropologické biotypologie je zásadně metodologická, (z důvodu, že je objektivně kriterická je zásadně metodologická). Antropologická biotypologie je věda objektivně kriterická, což znamená, že vychází z objektivních kritérií, tudíž nepoužívá při hodnocení vlastností psychických i zdravotních, žádné dojmy, pocity ani představy, ale používá pouze fakta

Metoda

Metoda antropologické biotypologie je způsob faktografického vyhodnocení znaků prezentujících povahové vlastnosti a zdraví člověka. Každá vlastnost v přírodě musí být prezentovaná určitými znaky a skutečně je na základě poznání znaky prezentovaná. Při zjišťování povahových vlastností člověka není typolog odkázán na pozorování výkonu povahy typovaného, to znamená, že nepotřebuje pozorovat jeho přímou prezentaci nebo spolupráci. Při zjišťování a hodnocení míry zastoupení povahových vlastností se pracuje se znaky statickými a dynamickými. Statickými znaky jsou znaky celkové stavby těla, hlavy, obličeje a jeho částí. Výhodou je, že většina ze statických znaků je velice dobře viditelných.

Úplně se lze spolehnout jen na statické znaky, které podstatně ovlivňují také výkon vlastností prezentovaných dynamickými.

Podoba je prezentovaná především statickými znaky, které jsou nejspolehlivější k poznání povahy. Statickými je nazýváme proto, že k jejich změně může docházet jen pomalu, dlouhodobě, pod intenzivnějším a dlouhotrvajícím tlakem okolností všech přírodních jevů i vlastní vůle a snahy a práce na úpravě povahy.

Reakce jsou prezentovány dynamickými znaky mající určitou vypovídající hodnotu. Musíme je však posuzovat s určitou tolerancí, protože jsou velmi podléhající všem vlivům a lehko se dají kopírovat a nacvičit. V takovém případě vyvolávají klamný dojem, takže se nemůžeme na ně plně spolehnout.

Důležitost rozlišení 13 atributů při pozorování vnějších znaků

Metodou antropologické biotypologie se při pozorování diagnostikuje zastoupení jednotlivých povahových vlastností na základě vnějších znaků, u kterých se rozlišuje 13 atributů:

(1) velikost; (2) tvar; (3) šířka; (4) hloubka; (5) délka; (6) úhel; (7) směr; (8) ostrost;
(9) oblost; (10) jemnost; (11) drsnost; (12) barva; (13) tvrdost